Nedávno jsem někde slyšel jednoduchou definici toho, co je štěstí. Autora si bohužel nepamatuji… tak zhruba tak, jak si to pamatuji „Šťastní se cítíme vždy, když dostaneme víc, než očekáváme„.
Není to tedy nic externího, nic exaktního, není o tom co máme, nebo kolik toho máme, nezáleží to na počasí ani na ničem jiném, kolem nás. Ani na penězích. Záleží to pouze na nás samotných, je to v naší hlavě. Je to o naší touze, ambicích, cílech, tlaku okolí.
Samozřejmě to neznamená, že by si měl člověk klást malé cíle a mít nízká očekávání. Bude to spíše o tom, mít velké cíle, a tvrdě pracovat, udělat všechno pro to, abychom je dosáhli a překonali – potom se na chvíli budeme cítit šťastní.
Jsem hluboce přesvědčený o tom, že frugalismus nám může pomoci pocitu štěstí dosáhnout. Na několika příkladech jsem byl svědkem toho, jak drobné změny životního stylu ve znamení šetrnosti vedly postupně k velkým změnám, které umožnily dotyčnému během několika let žít daleko lepší život, než kdy snil.
Jde o to, vyměnit malé každodenní „radosti“, jako pravidelné latté ze Starbucks za ohromný pocit štěstí třeba za 5-8 let. Radost z kávy v papírovém kelímku vydrží jen pár minut, pocit, že jsem v životě něco dokázal, a jsem spokojený, vydrží po celý život. Rozhodnutí je jen na vás.
Jak funfuje pocit štěstí u vás?